2019
rok
8
Kaďas, Fintil, Gusta, Olin, Hadjim, Ředitel, Kladivoun / řidič: Karel Tichý
1532km
délka trasy
13059m
převýšení
Po stopách Uga Fantozzi
Letošní cesta započala v 5.15 ve Rtyni v Podkrkonoší a s malou zastávkou v Úpici pokračovala pohodovou jízdou do Prahy na letiště. Po malém zdržení u Václava proběhl nástup a let v pořádku. Po příletu začíná naše dnešní martyrium. Datum tomu napovídá 13. pátek. Nejdříve jsme pojmenovali naši expedici: Po stopách Uga Fantozzi. Pak to začalo. První hodina stála zato. Nejdříve ztráta jednoho člena týmu. Ustanovil nový rekord: vyjel z parkoviště a špatně odbočil, byl nalezen až na dálnici, kde byl naložen do doprovodného vozidla a dovezen ke skupině. Ve skupině mezitím zavládl neklid, který skončil menším karambolem (oba v pořádku). Výměna zadního kola a skupina pokračovala dále v plném složení. Poté už jenom defekt Kaďas, a na tři skupiny jsme zdárně dorazily do cíle. Regenerace proběhla stylem pizza, víno, pivko a spánek. Dneska odjeto 135 km.2. etapa o celkové délce 255 km, začala v 7.15 hodin snídaní v Lido degli Estensi a končila ve 20 hodin vydatnou kačenkou od Finti v Bastia Umbra. Etapa probíhala v poklidu. První zastávka byl v San Marinu na 102. km. Degustace místního pivka nevalné chuti přišla v tomto parném dnu vhod. Při této zastávce se jeden člen skupiny rozhodl dál pokračovat do cíle ve vozu. Při odjezdu z parkoviště opět jeden (pro dnešek vyfasoval černý dres určený pro b..e) blbě odbočil a začalo hledání. Po zdárném nalezení jsme pokračovali na oběd, který byl na 132. km. Zbytek etapy probíhal už pro nás klasicky. V zítřejší etapě je naplánován průjezd Vatikánem, kde dostaneme požehnání na zbytek tour.
Odpočinková 3. etapa o celkové délce 195 km, započala snídaní v 6.45 hodin v letovisku, které se nacházelo pod hradem v Assisi. Etapa probíhala ze začátku v pohodě, přibližně na 20. km se nám postavila stěna do cesty o délce 2 km s převýšením 13 % (někde i 18 %). Po zdolání této stěny probíhala etapa v poklidu jenom s jedním defektem až na 120. km, kde byl oběd. Po vydatném obědě už následovala cesta do Vatikánu. Za průjezd Římem sklidili oba traseři pochvalu. Bez problémů jsme se dostali až do Vatikánu ,kde jsme se přes všechny bezpečnostní zátarasy dostali až na nádvoří. Udělali jsme pár fotografií a po upozornění carabinierů jsme místo opustili. Poté následoval rychlý průjezd Římem a dojezd do 30 km vzdálené vesnice Monte Duo. K večeři pár steaků, několik jontových nápojů a šlo se regenerovat před zítřejší dlouhou etapou. Za malou zmínku stojí už jenom to, že jsme se dostali na uzavřený okruh, kde probíhal místní cyklistický závod, který jsme absolvovali v protisměru, za vyděšených pohledů pořadatelů.
4. etapa začala v 7 hodin a končila ve 250 km vzdáleném Salermu. Etapa probíhala v poklidu za teplot přes 33 stupňů. Na 160. km oběd a byl domluven další postup. Dáme 50 km, pak koupel v moři a zbytek na pohodu. Plány jsou jedno a realita je jiná. Průjezd Neapolí a Pompejemi cca 20 km trval přes 3 hodiny, tím pádem bez koupání a dojezd na ubytování až po deváté hodině. Rychlá večeře a rychle na kuťe, zítra nás čeká královská etapa.
Královská 5. etapa započala v 7 hodin. Čekalo nás 275 km s převýšením 3000 m. Z počátku etapa probíhala v poklidu do první přestávky na 90. km, kde bylo první koupání v moři. Po vrácení zpět na trať se nám postavila stěna v jednom místě s převýšením 25 %. Když jsme si mysleli, že nejhorší máme za sebou, tak přišla ještě jedna s převýšením 27 %. Na 135. km jsme si dali oběd, po kterém následovalo 15 km stoupání, které vzalo dost sil. Zbytek etapy probíhal ve zvlněném profilu trati až do cíle ve městě Paolo.
6. etapa po včerejší královské etapě začala v Paole v 7.30 hodin bez snídaně, která proběhla až na 30 km v bistru. Další pouza měla být na 90 km, kde mělo proběhnout koupání, ale nějak jsme prolítli kolem moře a nechtěně jsme začali stoupat do hor. Tak se naplánovala další pauza na 120. km na oběd, opět to nevyšlo. Italové v tuto dobu mají siestu. V tuto dobu se opět projevila rivalita mezi rtyňskou a úpickou skupinou, v letošním ročníku vede Úpice 2:0, zároveň došlo ve změně v nositeli černého dresu. Etapa skončila po 165 km ve městě Scilla. Konečně koupání v moři, vydatná večeře a plán na další etapu (výjezd na Etnu).
Poslední italská etapa proběhla se vším všudy co k cyklistice patří. Začátek proběhl v pohodě, po 10 km jsme se úspěšně nalodili na trajekt a po půl hodině jsme se vylodili na Sicílii. Poté jsme 80. km úsek pod úpatí projeli s mírnými nezdary (defekty) celkem v pohodě. Šetřilo se silami, protože se před námi objevila Etna. Po chutném obědě na úpatí, kde teplota atakovala 40 na slunci, jsme se vydali vstříc výzvě. Po 2 minutách další defekt, opět zdržení. Začalo se stoupat z nulových metrů od moře. Na cca 500 výškových metrů se jeden člen skupiny odpojil a vrátil se zpět – údajně to objede spodem (pro nás zatím z neznámých důvodů) na ubytování. Zbytek skupiny pokračoval zdárně za bouřky, která se přehnala přímo nad námi (o blesky nebyla nouze) na vrchol, který se nacházel ve výšce 1907 metrů nad mořem. Po malém občerstvení jsme se vydali za mokra z vrcholových 13 stupňů 30 km sjezdem zpět do tepla k moři. Jeden člen opět nezklamal, po 2 km defekt. Po dlouhém sjezdu, kdy skupina celá promrzlá zastavila ve městě Catania, se začal řešit náš člen, který se odpojil a nebyl doposud k nalezení (nedostupný mobil). Asi jsme měli více štěstí než rozumu, z ničeho nic se k nám opět připojil (Catania velká jako HK) .Čekalo nás cca 30 km dojezdu na ubytování, jelikož celá etapa se podcenila jak oblečením na sjezd, tak výbavou na noční dojezd, tak se nám to vymstilo – dva defekty 10 km před ubytováním. Potom celá promrzlá a hladová skupina dojela o půl desáté do cíle. V pátek volný den u moře přijde vhod k doléčení šrámů, jak na těle, tak na duši. Itálie projetá a v sobotu na Maltu. Skupina se dohodla, že na závěr zveřejní jména nešťastniků.
Dnešních posledních 120 km na území Sicílie směřovalo do města Pozalla k trajektu na Maltu. Etapa původně myšlená jako odpočinková se opět změnila k nepoznání. Ráno byl odjezd naplánován na 7. hodinu. Na 50 km po sedmi defektech předního kola musel jeden člen vzít zavděk místem v doprovodném autě, aby se dostal cíle. Smůla pokračovala dál (prasklý drát, rupající střed alá popcorn). Proti plánu jsme se dostali do cíle o dvě hodiny později, tím pádem méně koupání v moři. Po týdnu jízdy po Itálii jsme pochopili jejich styl dopravy. Červená na semaforu je jenom informativní. Červená znamená jeď, ale rozhlídni se. Zelená máš volno, ale pozor možná ti tam někdo v jede. Zítra Malta tak snad všechno bude v pohodě.
Po včerejším úspěšném nalodění na trajekt a dvouhodinové plavbě jsme úspěšně zakotvili na Maltě. Ve městě Valletta jsme o půlnoci zvládli ještě lehčí večeři a potom následovala 5 km pěší tůrka na ubytování (pro někoho to bylo docela utrpení). Po probuzení následovala snídaně a okruh po městě na kolech. Naše kola v tuto dobu už byla uložena a cestovala ve voze domů, proto jsme museli vzít zavděk city bike. Pro většinu z nás dělal problém místní provoz a jízda v levém pruhu. Následoval přesun na letiště a bezproblémový let do Wroclawy. Tím byla letošní tour po stopách Uga Fantozzi úspěšně zakončena.
Odpočinková 3. etapa o celkové délce 195 km, započala snídaní v 6.45 hodin v letovisku, které se nacházelo pod hradem v Assisi. Etapa probíhala ze začátku v pohodě, přibližně na 20. km se nám postavila stěna do cesty o délce 2 km s převýšením 13 % (někde i 18 %). Po zdolání této stěny probíhala etapa v poklidu jenom s jedním defektem až na 120. km, kde byl oběd. Po vydatném obědě už následovala cesta do Vatikánu. Za průjezd Římem sklidili oba traseři pochvalu. Bez problémů jsme se dostali až do Vatikánu ,kde jsme se přes všechny bezpečnostní zátarasy dostali až na nádvoří. Udělali jsme pár fotografií a po upozornění carabinierů jsme místo opustili. Poté následoval rychlý průjezd Římem a dojezd do 30 km vzdálené vesnice Monte Duo. K večeři pár steaků, několik jontových nápojů a šlo se regenerovat před zítřejší dlouhou etapou. Za malou zmínku stojí už jenom to, že jsme se dostali na uzavřený okruh, kde probíhal místní cyklistický závod, který jsme absolvovali v protisměru, za vyděšených pohledů pořadatelů.
4. etapa začala v 7 hodin a končila ve 250 km vzdáleném Salermu. Etapa probíhala v poklidu za teplot přes 33 stupňů. Na 160. km oběd a byl domluven další postup. Dáme 50 km, pak koupel v moři a zbytek na pohodu. Plány jsou jedno a realita je jiná. Průjezd Neapolí a Pompejemi cca 20 km trval přes 3 hodiny, tím pádem bez koupání a dojezd na ubytování až po deváté hodině. Rychlá večeře a rychle na kuťe, zítra nás čeká královská etapa.
Královská 5. etapa započala v 7 hodin. Čekalo nás 275 km s převýšením 3000 m. Z počátku etapa probíhala v poklidu do první přestávky na 90. km, kde bylo první koupání v moři. Po vrácení zpět na trať se nám postavila stěna v jednom místě s převýšením 25 %. Když jsme si mysleli, že nejhorší máme za sebou, tak přišla ještě jedna s převýšením 27 %. Na 135. km jsme si dali oběd, po kterém následovalo 15 km stoupání, které vzalo dost sil. Zbytek etapy probíhal ve zvlněném profilu trati až do cíle ve městě Paolo.
6. etapa po včerejší královské etapě začala v Paole v 7.30 hodin bez snídaně, která proběhla až na 30 km v bistru. Další pouza měla být na 90 km, kde mělo proběhnout koupání, ale nějak jsme prolítli kolem moře a nechtěně jsme začali stoupat do hor. Tak se naplánovala další pauza na 120. km na oběd, opět to nevyšlo. Italové v tuto dobu mají siestu. V tuto dobu se opět projevila rivalita mezi rtyňskou a úpickou skupinou, v letošním ročníku vede Úpice 2:0, zároveň došlo ve změně v nositeli černého dresu. Etapa skončila po 165 km ve městě Scilla. Konečně koupání v moři, vydatná večeře a plán na další etapu (výjezd na Etnu).
Poslední italská etapa proběhla se vším všudy co k cyklistice patří. Začátek proběhl v pohodě, po 10 km jsme se úspěšně nalodili na trajekt a po půl hodině jsme se vylodili na Sicílii. Poté jsme 80. km úsek pod úpatí projeli s mírnými nezdary (defekty) celkem v pohodě. Šetřilo se silami, protože se před námi objevila Etna. Po chutném obědě na úpatí, kde teplota atakovala 40 na slunci, jsme se vydali vstříc výzvě. Po 2 minutách další defekt, opět zdržení. Začalo se stoupat z nulových metrů od moře. Na cca 500 výškových metrů se jeden člen skupiny odpojil a vrátil se zpět – údajně to objede spodem (pro nás zatím z neznámých důvodů) na ubytování. Zbytek skupiny pokračoval zdárně za bouřky, která se přehnala přímo nad námi (o blesky nebyla nouze) na vrchol, který se nacházel ve výšce 1907 metrů nad mořem. Po malém občerstvení jsme se vydali za mokra z vrcholových 13 stupňů 30 km sjezdem zpět do tepla k moři. Jeden člen opět nezklamal, po 2 km defekt. Po dlouhém sjezdu, kdy skupina celá promrzlá zastavila ve městě Catania, se začal řešit náš člen, který se odpojil a nebyl doposud k nalezení (nedostupný mobil). Asi jsme měli více štěstí než rozumu, z ničeho nic se k nám opět připojil (Catania velká jako HK) .Čekalo nás cca 30 km dojezdu na ubytování, jelikož celá etapa se podcenila jak oblečením na sjezd, tak výbavou na noční dojezd, tak se nám to vymstilo – dva defekty 10 km před ubytováním. Potom celá promrzlá a hladová skupina dojela o půl desáté do cíle. V pátek volný den u moře přijde vhod k doléčení šrámů, jak na těle, tak na duši. Itálie projetá a v sobotu na Maltu. Skupina se dohodla, že na závěr zveřejní jména nešťastniků.
Dnešních posledních 120 km na území Sicílie směřovalo do města Pozalla k trajektu na Maltu. Etapa původně myšlená jako odpočinková se opět změnila k nepoznání. Ráno byl odjezd naplánován na 7. hodinu. Na 50 km po sedmi defektech předního kola musel jeden člen vzít zavděk místem v doprovodném autě, aby se dostal cíle. Smůla pokračovala dál (prasklý drát, rupající střed alá popcorn). Proti plánu jsme se dostali do cíle o dvě hodiny později, tím pádem méně koupání v moři. Po týdnu jízdy po Itálii jsme pochopili jejich styl dopravy. Červená na semaforu je jenom informativní. Červená znamená jeď, ale rozhlídni se. Zelená máš volno, ale pozor možná ti tam někdo v jede. Zítra Malta tak snad všechno bude v pohodě.
Po včerejším úspěšném nalodění na trajekt a dvouhodinové plavbě jsme úspěšně zakotvili na Maltě. Ve městě Valletta jsme o půlnoci zvládli ještě lehčí večeři a potom následovala 5 km pěší tůrka na ubytování (pro někoho to bylo docela utrpení). Po probuzení následovala snídaně a okruh po městě na kolech. Naše kola v tuto dobu už byla uložena a cestovala ve voze domů, proto jsme museli vzít zavděk city bike. Pro většinu z nás dělal problém místní provoz a jízda v levém pruhu. Následoval přesun na letiště a bezproblémový let do Wroclawy. Tím byla letošní tour po stopách Uga Fantozzi úspěšně zakončena.