První etapa. Po roce opět vyrážíme na další z našich oblíbených cyklotoulek, tentokrát směr Irsko a Spojené království Velké Británie (Skotsko, Anglie, Wales a Severní Irsko) s názvem GB Lochnes 2025. V pondělí večer proběhlo u Liborka naložení doprovodného auta a v úterý dopoledne náš oblíbený support Terka s Paťasem vyrazili přes Francii tunelem do Anglie a následně do Dublinu (Irsko). Tady nás ve čtvrtek, kolem poledne u letiště očekávali. My jsme na tour vyrazili ve čtvrtek ráno ve složení Olin, Kája, Kaďas, Fiňťa, Libor a Gusta. Do Prahy na letiště nás vezl stabilní člen týmu Mario, který se letošní tour nemohl z pracovních důvodů zúčastnit. Ze slunečného počasí v Praze nás po 2,5 hodinách letu přivítal deštivý Dublin. Předpoveď počasí se vyplnila do puntíků a celá úvodní etapa o délce 110 km proběhla za deště, k tomu se přidalo pár (lehčích) defektů. Tím se příjezd na první ubytování trochu protáhl. Po příjezdu na ubytování proběhla lehčí večeře, využili jsme ještě saunu, servis kol proběhne následující den před snídaní. Od neděle zde můžete sledovat on-line trasu z každého dne.
Druhá etapa. Druhý den, při snídani. jsme se dohodli, že díky slibné předpovědi počasí a dnešní kratší etapě (cca 100 km a trajekt), posuneme start na 11. hodinu. Předtím uděláme větší servis kol po včerejšku a v klidu zabukujeme trajekt na 16,00 hod. z Larne do Stranrearu. Předpověď počasí náš Kája (meteorolog) posvětil, tak jsme vyrazili nalehko. Plány vzaly za své a po půl hodině přišly pláštěnky vhod. Dál se pokračovalo za vydatných letních přeháněk až do oběda cca 20 km před nástupem na trajekt. Po malém zdržení na obědě následoval zrychlený přesun na trajekt – avšak neúspěšně (1. pokus) – příjezd o dvacet minut později. Přebukováno tedy na 18.00 hod. (2. pokus). Při příchodu na druhé odbavení nám jiná pokladní řekla, že teď nic nejede, že až ve 20.00 hodin. To už naštěstí dopadlo. Po dvou hodinách plavby jsme zdárně v deset hodin večer přirazili ke břehům Skotska. Následný 10kilometrový přesun na ubytování proběhl v pohodě. Dnešní volnější den se změnil v boj o čas, který jsme chtěli ušetřit k načerpání sil na další, první etapu ve Skotsku, která nevěstí nic dobrého, díky počasí. Druhý den a jízda vlevo stále dělá problémy, hlavně ve městě.
Třetí etapa Třetí etapa ze Stranraeru do Glasgowa nás provedla nádhernou drsnou skotskou přírodou. Po hodině jízdy přišel očekávaný vydatný déšť, který vydržel po celou etapu. Kromě pauzy na oběd ve městě Maybole. Až na jeden defekt, vše v pohodě.
Čtvrtá etapa. 4. etapa z Glasgowa do Galashiels přes Edinburgh se obzvláště vydařila. Odjezd bez deště na devátou hodinu se vydařil s plánovanou pauzou na oběd na cca 80. km v Edinburghu s následnou prohlídkou města. Vše se změnilo po půl hodině jízdy na jednom lesním úseku cyklostezky, který to vše odstartoval. Začaly se kupit defekty (7x duše, 1x plášť). Po cca 4 hodinách jsme urazili úctyhodných 20 km. Poté jsme byli nuceni stáhnout z trasy doprovodný vůz, aby jsme doplnili zásoby duší a zároveň přehodnotit, či případně přeplánovat trasu s ohledem na čas, který se nám krátil. Nakonec rozhodnuto a nakráceno o cca 20 km. Při rozhodování jsme něco málo pojedli a o půl třetí odpoledne konečně vyrazíme. Ani nás nepřekvapilo, že po 5 km opět voláme doprovod a pro změnu výměna celého zadního kola. Hold den blbec. Po zbývající část etapy, která skončila o půl deváté večer příjezdem na ubytování, se nic naštěstí nestalo, smůla je snad na hodně dnů dopředu vybrána.
Pátá etapa. V páté etapě jsme z Galashiels do Penrithu opustili Skotsko a vstoupili na území Anglie. Se Skotskem jsme se rozloučili za slunečného počasí a protivětrem, který foukal až do cíle etapy. Shrnutí našeho pobytu ve Skotsku – nádherná příroda, zároveň drsná s ohledem na panující klimatické podmínky. Nám počasí moc nevyšlo, ale je aspoň na co vzpomínat. Zítra bychom měli projíždět územím národního parku Lake District v hrabství Cumbria, kde leží nejvyšší hora Anglie Scafell Pike, s výškou 978 m n.m..
Šestá etapa. Po včerejším slunečném dnu jsme se dneska ráno probudili do sychravého dne, které se vzápětí proměnilo v celodenní mrholení s pocitovou teplotou 12°C. Tím pádem nás čekalo cca 100 km na vodě do města Malham. Během dnešní trasy jsme projížděli územím národních parků Lake District v hrabství Cumbria a Yorkshire Dales s nádhernými výhledy do okolní krajiny. Národní parky jsme projížděli cyklostezkami, případně místními okrskami s kvalitním asfaltem za minimálního provozu. Občas se nám postavil do cesty výživný brdek s převýšením až 20 %. Po šesti dnech na tour už nám jízda vlevo nedělá víceméně žádné problémy.
Sedmá etapa. Po týdnu jsme se konečně dočkali – dnešních 105 km provázelo letní počasí, takže vše na pohodu. Někteří z nás trochu podcenili profil trati, kdy na prvních 40 km, jsme měli nastoupat 1000 m výškových a dopřáli si klasickou anglickou snídani (klobásky, slanina, vajíčka, rajčata a fazole) – poté se jim ty kopečky ze začátku trochu více zajídaly. Na 50. km jsme dali v Ripley Castle (venkovský dům ze 14. století, zapsaný na seznamu památkově chráněných objektů I. stupně v Ripley v Severním Yorkshiru v Anglii) vydatný oběd a zbývající rovinatou část etapy jsme si vychutnali. Po dojezdu na ubytování jsme využili letních teplot a podnikly první grilování s posezením venku.
Osmá etapa. Dnešním dnem dorazily tropické teploty i na ostrovy, na Anglii trochu nezvyklé, ale pro nás na kolo příjemné. Před odjezdem jsme tomu nevěřili, že v Anglii oblékneme bílou letní sadu dresů, ale dneska k tomu došlo a doufáme, že to vydrží. Oběd v polovině etapy a následná siesta se trochu více protáhla. U jednoho (oranžového) kola přestalo fungovat elektronické řazení. Naše vědomosti na opravu nestačily, tak jsme volali Petráskovi – našemu servisákovi (cyklo Ryšavý – Velké Poříčí). Na místě se to nepodařilo odstranit, další pokus bude večer na ubytování. O.D. se pokusí na kole dojet na jeden převod do cíle, tak uvidíme (kolo nefunkční, ale má pěkné ráfky, moc pěkné ráfky). Příběh, který nekončí – Liborka se drží nadále smůla – 1,3 km před cílem opět defekt. O.D. se kousnul a do cíle dojel na jeden převod, i když se mu do cesty postavil jeden brdek s převýšením 19 %.
Devátá etapa. Včera večer se nám nepovedlo rozchodit u O.D. řazení, tak dneska ráno měl O.D. dilema – buď jet na svém (neřadícím), nebo si vzít náhradní kolo. Volba padla na své nefunkční kolo, ale má prý moc pěkné ráfky (opravdu moc pěkné) a je pevně rozhodnut dojet tour na svém kole. Dnešní etapa na pohodu, akorát páteční odpolední průjezdy Leicesterem a Coventry stály v tom teple zato. Hlavní událostí posledních dnů je Liborkův nikdy nekončící příběh – dneska opět dva defekty (celkem již 9), začínáme shánět týmového psychologa. Večer završíme poslední grilovačkou, zítra je závěrečná etapa a odjezd našeho supportu domů.
Desátá, závěrečná etapa. Do závěrečné etapy celé tour jsme odstartovali již v 7.30 hodin, abychom dojeli co nejdříve na ubytování, kde nás již očekávali Terka s Paťasem. Následovalo rychlé naložení kol, věcí a odjezd našeho suportu na trajekt směr Francie a domů. My jsme se poté vydali nasát večerní atmosféru Bristolu. V neděli nás již čeká jenom přesun na letiště a cesta domů. Jediný menší dnešní mínus – naši traseři opomněli, že Bristol není ve Walesu, ale v Anglii (asi chyběli na roztažnost), tak narychlo přeplánování cca 20 km navíc a přes most na otočku do Walesu.
