Jak jsme včera skončili, tak dneska to bylo totální improvizace. Ráno o půl sedmé volala Terka, že nám přes hranice do Turecka nepustí celní správa auto s koly. Nastala tedy zásadní otázka, jak se dostat do 200 kilometrů vzdáleného přechodu Karadere s Bulharskem, kde na nás čekají Patas s Terkou. Nejdřív ráno taxi a zpět na letiště. Tam varianta č. 1 – letecky do Bourgesu nic neletělo, varianta č. 2 – busem 5 hodin –  zamítnuto, varianta č. 3 – taxi na hranici. Tam proběhnout do EU, konečně sednout na kolo a jet – jednohlasně odsouhlaseno. V deset hodin jsme přijeli taxíkem na hranice a pěšky jsme přešli přechod hranic. Za hranicemi konečně na kolo! Jelikož byl ale plán v Turecku začít celou tour, tak jsme se vrátili na kolech zpět do Turecka. Po všech kontrolách (cca 10 minut) a jedné fotce jsme potřetí zdolali hranice.

Podle výrazů celníků, jít počtvrté, tak bychom dostali do pasu asi razítko nežádoucí. Proto jsme to od hranic začali směřovat na ubytování. Po 100 km jsme se zdárně dostáli do Sozopolu, kde přečkáme i zítřejší den. V plánu je totiž okruh kolem Sozopolu. Pak najedeme na náš plán celé tour.

On-line trasa – 13. 6. 2026